Užitečný nástroj posiluje školní úspěšnost žáků
Inovativní projekt Dítě ve škole zaměřený na včasné odhalení hrozby školního neúspěchu u dětí startuje pilotně v Církevní základní škole ve Veselí nad Moravou. Jedním z výstupů projektu je online diagnostický nástroj, který vznikl na základě spolupráce organizace ESPEDIENTE, z.s., zabývající se prací s rodinami a dětmi, a výzkumného institutu INESAN, s.r.o. Je určen žákům prvního stupně základních škol.
Cílem vytvořeného nástroje je včasné rozpoznání signálů, které by případně mohly mít vliv na školní úspěšnost dítěte, a to sledováním několika zvolených kritérií. Mapuje širší sociální prostředí dítěte, které má obvykle vliv na míru jeho školní úspěšnosti v tom nejširším slova smyslu, nejen školní výsledky. Díky tomu umožní odhalit potenciální problémy dítěte dříve, než se významným způsobem projeví ve škole.
Díky inovativnímu nástroji lze odhalit problémy dětí včas
„Škola je místo, kde jsou děti denně v kontaktu s pedagogy a vrstevníky. Učitele považujeme za osoby, které jsou s dětmi v každodenním intenzivním kontaktu, a mohou tedy vnímat případné změny v chování, náladě, ve výkonu, v postavení ve skupině a v dalších oblastech. Pokud budou mít učitelé povědomí o existenci námi testovaného nástroje, mohou včas zachytit vznikající problémy,“ objasňuje vedoucí projektu Martin Bušina. Dodává, že součástí nástroje je také adekvátní a rychlá pomoc multidisciplinárního týmu, a to jak dítěti, tak rodičům a škole.
Komplexní nástroj dokáže nejen včas odhalit potenciální problémy dítěte, ale přináší i řešení následné péče. Do projektu jsou zapojeni speciálně proškolení pedagogové, rodiče dětí, sociální pracovník psycholog a metodik.
Projekt Dítě ve škole
Dle Martina Bušiny je tento projekt ojedinělý právě proto, že souzní se současným trendem prevence na školách, která je pojímána komplexně. Zaměřuje se tak na mapování sociálního klimatu třídy, kvalitu vztahů mezi žáky navzájem i mezi žáky a učiteli.
„Náš projekt je zaměřen na vývoj a pilotáž nově vytvořeného diagnostického nástroje a programu následné péče. Vzhledem k jeho charakteru je významnou inovací multidisciplinární přístup, který propojuje školy s externími subjekty, ať už se jedná o školská poradenská zařízení, neziskové organizace či samostatně působící odborníky,“ upřesnil Bušina.
Vyvíjený nástroj má podle něj tu přednost, že pomůže objektivizovat subjektivní náhled učitele. „Představuje mnohostranný pohled, zahrnuje širší kontext a v konečném důsledku osvobozuje učitele od obav z nesprávné interpretace. Nástroj zůstane nástrojem, ale v rukou poučeného a proškoleného pedagoga a dalších členů multidisciplinárního týmu pomůže včas zachytit, zastavit a také učiteli a škole nasměrovat pomoc a podporu jak žákovi, tak jeho rodičům,“ míní vedoucí projektu.
Projektu se pilotně účastní devět dětí, jejich rodiče a 110 pedagogů. Potrvá do konce roku 2021.
Rozhovor s garantkou projektu, psycholožkou Lenkou Rašticovou
V čem spatřujete největší přínos nástroje pro detekci ohrožených dětí a co si od jeho zavedení slibujete?
Domnívám se, že na školách si umíme dobře všímat dětí spadajících do inkluze, stejně jako existuje široké povědomí o narušených vztazích ve třídě a boji proti šikaně. Určitě si učitel všimne zhoršeného chování nebo prospěchu, ale ne vždy dokáže odhalit souvislosti. Proto přínos toto nástroje vidím v propojení pohledu tří stran: dítěte, učitele a rodičů.
Velkým přínosem podle mne je dřívější detekce ohroženého dítěte, a také dřívější řešení obtíží na míru danému žákovi.
Proč s podobnými metodami již dnes nepracují například školní psychologové, dříve nic podobně komplexního (nebo přesného) neexistovalo?
Školní psychologové pracují velmi podobně, ale práce je opřena o pozorování, rozhovory. Tento nástroj vnímám jako účinný i proto, že již od začátku zahrnuje pohled dítěte, a to v ověřeném dotazníku. Vyhodnocení celé metody je velmi přehledné a metodika navede na oblasti, které byly detekovány jako problematické. Rozhovorem a pozorováním se dá tento výsledek ověřit. Současně jasně pojmenovává problematické oblasti. Osobnost žáka, například jeho úzkostlivost, obtíže v rodině, obtíže se spolužáky a vrstevnické skupině, popřípadě obtíže s učitelkou.
Plánujete nasazení tohoto nástroje plošně do českých škol? Respektive je to cílem projektu?
Chceme tento model nabídnout všem školám, které budou mít zájem. Určitě je cílem, aby metoda byla nápomocna k dřívějšímu odhalení rizik a rychlejšímu komplexnímu řešení.
S jakými problémy se obvykle u dětí můžeme setkat ve školách, které mohou vést k jejich pozdějšímu patologickému chování? Pokud dojde například ke skokovému zhoršení prospěchu a následně ke změně chování u dítěte, nebo to může být i mnohem dřív?
Děti, které zažívají dramatické změny chování, mají paradoxně vlastně štěstí. Upoutají pozornost. A myslím, že nyní většina škol již přemýšlí, proč tomu tak je. Nejvíce ohrožené děti jsou ty, které není vidět, ani slyšet. Stanou se outsiderem třídy, nebo jsou to dokonce jedničkáři, bezproblémové děti, které vždy autoritě učitele vyhoví. A přesto mohou mít problém.
Online diagnostický nástroj může pomoci těmto jevům předcházet lépe než například samotný třídní pedagog, který své žáky zná (po rodičích) nejlépe? Nebo jinak: v čem je tento nástroj lepší (komplexnější) než pedagog?
Učitel je taky jen člověk, má svá slabá místa. Zvláště na malých školách je svázán blízkými vztahy s rodiči. Tento nástroj však klade jasné a srozumitelné otázky a díky nim se i zkušený pedagog může zamyslet a vidět problematiku v novém světle. Nástroj také vnímám jako dobrou platformu pro řešení obtíží. Vlastně je to taková tripartita nad problémem. A právě trojice: dítě, rodič, škola, je neúčinnější nástroj k řešení problémů, ale také k podpoře zdravého růstu dětí a někdy i rodičů a učitelů. Je to partnerský nástroj.
