MDŽ – jaké poselství skrývá zkratka z roku 1907?

MDŽ. Proč pro nás právě tato zkratka nese jakousi zvláštní pachuť rudých karafiátů a dobrovolně povinných obdarovávání v dobách komunistické éry? Co za ní skutečně stojí? Možná nezaškodí nahlédnout trochu do historie.

Sáhla jsem do své truhličky vzpomínek a vytáhla přáníčko od mého syna. Mamince k svátku MDŽ – bylo na něm napsané rukou druháčka. Je milé, když my ženy dostaneme 8. března kytičku (ostatně jako kdykoli jindy)…

Kde se vzal, tu se vzal … Mezinárodní den žen

Píše se rok 1907. Ve světě je sociální krize, mnohé státy se připravují na válku. A právě tato doba podnítila potřebu žen mluvit do veřejného života a zasazovat se o svá práva. Ve Stuttgartu se sešlo skoro šedesát žen z patnácti zemí světa a daly základ každoročnímu setkání s cílem upozornit: „Jsme tady, žijeme tady, máme svá práva a máme i co říct k dění ve světě.“

O rok později, v roce 1908, si daly sraz tisíce žen v New Yorku a demonstrovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo i politická a hospodářská práva pro ženy. Pak v roce 1910 přišla Clara Zetkin na mezinárodní konferenci v Kodani s návrhem povýšit tuto iniciativu na mezinárodně oslavovaný den. O rok později byl poprvé slaven v Německu, Rakousku-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA.

Datum 8. března se ustálilo po první světové válce, a to především pod vlivem demonstrace žen proti 1. světové válce konané v Petrohradě roku 1917. Mezinárodní den žen (MDŽ) byl nakonec oficiálně uznán OSN v Mezinárodním roce žen, tj. v roce 1975, kdy jej uznalo také mnoho národních vlád.

Možná nás dnes ani nenapadne demonstrovat za svá práva, protože toto za nás už udělaly ženy dříve. Ale přece jen právě na nás zůstává odkaz generálního tajemníka OSN z roku 2001, který říká, že právě ženy mohou významně přispět k předcházení konfliktů a zajišťování míru.

Jak to můžeme prakticky udělat? Napadá mne pár takových tipů:

1) Místo soupeření usilovat o spolupráci

Proto se my v Espediente zapojujeme v rámci interdisciplinární spolupráce a řešení rozvodových problémů do tzv. cochemském modelu.

2) Místo vyhrocení konfliktů nabízet smírčí řešení

Proto klientům procházejícím rozvodovou situací poskytujeme mediaci a vedeme je ke smírčímu řešení.

3) Přispívat k posílení soudržnosti žen

Proto organizujeme konference pro ženy, které mají být místem pro vnímání vlastní jedinečnosti a zároveň neuvěřitelné síly vzájemné ženské podpory.

4) Být vděčné za to, že jako ženy máme možnost se realizovat a zapojovat do veřejného života

Proto využíváme pozvání do médií, na konference s aktivními příspěvky a podílíme se na formování odborné práce s rodinami s dětmi.

5) S dojetím i nadále přijímat (a snad i uchovávat) drobné výtvory našich dětí

Proto se znovu s láskou dívám na přáníčko z roku 1996 a znovu ho ukládám do truhličky vzpomínek. Možná bez znalosti historického kontextu se mi prostřednictvím tohoto přáníčka dostalo vyznání lásky, které mne jako ženu mimořádně naplňuje.

Mgr. Milena Mikulková